Úvod | Informace | Recenze | Tvorba | Překlady | Diskuse | Odkazy

Swan Lake
+MatiMate+

Choreograf Matthew Bourne je vcelku dobře známý svými provokativními aranžmá, když jsem se před lety dozvěděla, že zpracoval Labutí jezero, nezbylo nic jiného než si sehnat záznam a podívat se na něj. Klasické Labutí jezero s Odettou a jejím milým princem, není třeba snad ani připomínat. Sbor krásných baletek v bílém tančícím okolo hlavního mužského protagonisty je velmi pěkný zážitek. Nicméně zapomeňte na odporně sexistickou a heterosexuální verzi Labutího jezera a ponořme se do něčeho co má s původním společného jen bíle oděné labutě a prince. Žádné bíle tutu, ale solidní opeřené treny na vnadných mužských tělech. Správně labutě jsou hejno labuťáků. Pozor ať se to divákovi jeví, jak jeví, dle autorů tam není nic homosexuálního, vlastně pal to čert ono se o tomhle zpracovaní Labutího jezera napsalo tolik a spekulací bylo taky hodně, že v podstatě každý si vybere to své "jak to doopravdy je".
Příběh sleduje prince jeho dospívání pod matkou dračicí, která přesně ví, jak se má následník trůnu chovat a co má dělat. Týrá svého syna svými příkazy a dvorní etiketou, která mu dává jen málo prostru být sám sebou. Princ od dítěte sní v noci o labutích, labuťácích. Prostě hopskající mužní labuťáci jsou OK sen heterosexuálního chlapce. Čas běží a náš mladý muž se rozhodně, že dost bylo tyranské matky a utopit se v jezeře je v celku přijatelné řešení. Inu vypraví se páchat sebevraždu, málem ji dokoná, když v tom ho zachrání mužská verze Odetty. Princovy sny jsou nyní zaplněny samými ptáky, labutěmi. Jeho matka ho nutí do sňatku a vidí v něm jen nástroj, který musí poslouchat. Objeví se i mužská verze černé labutě v černých kožených kalhotách, který ovládne dvůr a prince přivede ještě k většímu zoufalství. Rozumějte, princ je prostě emo se vším všudy. Nikdo ho nemá rád, matka na něj emocionálně kašle, ženského ho nepřitahují a jeho labutí kámoš je labuť. Situace na mašli. Princ to řeší tím, že začíná ztrácet pojem o realitě a čím dál víc se upíná ke svému labuťákovi. Labuťák i přes počáteční váhání naváže vztah a dokonce ho chrání před ostatními labutěmi, kterým se ani trochu nelíbí, co vůdce hejna dělá. Ve zkratce vůdce uklován, princ hyne nedostatkem citu a svobody. Královna se zhroutí. Konec tragický konec dobrý.
Prvky touhy jedince po svobodě na pozadí narušených rodných vztahů a kulturních pout mají být hlavní nosnou linkou tohoto baletu. Únik z toho se nabízí v chlapeckém přátelství k přelétavé labuti, který se zprvu zdá být cestou k záchraně, aby se v zápětí změnil v tragedii, jak pro ptáka tak prince.
Emo princ, labuť co není gay a královna co není dobrá matka, v baletním podání připraví příjemný večer a posune Labutí jezero do úplně jiných rovin, děj je sice jiný, ale myšlenka nenaplněných citů zůstává stejná. Odetta je prostě pěkně rostlý chlap v opeřených bílých trenách.


Info:
Swan Lake Režisér: Peter Mumford