|
|
|
|
|
|
Hanaotoshi
+MatiMate+
Pojetí romantiky se mění od národa k národu. Hanaotoshi je manga složená z romantických povídek, ale jaká je to romantika? Romantika spojená s pýchou, předsudky a pádem jednotlivých postav pod tíhou osudu, který si buď zvolily samy, nebo byly do něj v manévrovány a nemohly se vymanit. Příběhy jsou umístěny do prostředí středověkého Japonska, pouze u jednoho je určeno období. Muži v kimonech, samurajové a nádherné kurtizány vystupují ze stránek s takovou lehkostí, že čtenáře děj úplně pohltí.
Pád květin je první povídka o boji dvou mužů z nepřátelských klanů. Nagura z Kougy dostal výzvu k souboji od muže, kterému kdysi dávno zabil bratra. Bizaky z Fuumy. Bojuje se jinými věcmi než jsou katany, ale boj je stejně lítý, protože i tělo přinášející rozkoš se může stát smrtící zbraní. Prohra je trpká, plna ponížení ale zároveň i naděje na něco nového.
Kusabira je zaměřen na elegantního indického zloděje Angrimaru a mladého aristokrata Kagera. Angrimara má rád nádherné věci a udělá cokoliv, aby dostal to, po čem touží. Problém nastane, když ho jeho sestra, také zlodějka, upozorní na muže, který odmítl její náklonnost. Tajemný a nadpozemský krásný Kagerou žijící mezi truhlíky bílých a černých hub. Právě ty houby jsou klíčem k jeho osudu, jeho tělo se stalo prudce jedovaté neustálým požíváním stejných hub. Angrimarův zájem se změní, od pouhého mít a zahodit, na něco hlubšího, co vyústí k nevyhnutelnému konci.
Květiny jsou červené, tento příběh se mi z celé sbírky líbí nejméně. Yukari cvičil Aobu v bojových umění, pak se náhle vytratil z jeho života. Jejich osudy se střetly v paláci jedné kurtizány. Yukari patřil k jejím služebníkům a Aoba se stal tajným policistou. Narkotika, mrtví sourozenci a zákeřná žena je zamícháno v pestrém koktejlu napětí.
Květiny a noc je jediná povídka, která má přesnější zařazení, éra Muromači. Celý příběh laděn do roviny odlišnosti jednotlivých postav od společnosti. Samuraj Tsuchimikado Touma měl rudé vlasy a to mu znemožňovalo vést normální život ve společnosti, která byla spjatá pověrami a považovala takové lidi za démony. Žil proto v jednom veřejném domě, neboť vlastní rodina ho nechtěla. Byl pověřen pátráním po skutečném démonu, který řádil po okolí, k tomu mu měl pomoci i jeho meč reagující na démonické síly. Nakonec se mu podařilo odhalit, kdo je ten démon, či vlastně rovnou ďábel. Samozřejmě je zde i další muž, který samuraji učaruje. Nadpozemsky krásný Kasha, který pracoval v nevěstinci jako číšník. Sebeobětování pro toho, koho milovali nebylo u těch dvou jen prázdnou frází. Ovšem to bych už prozradila mnoho a to nechci. Nepatřilo by to do recenze.
Je to můj nejoblíbenější příběh, snad proto, že je protkán úryvky básní a je v něm tolik různých emocí.
Ta noc, kdy vrána krákala k měsíci, je poslední povídka sbírky Hanaotoshi. Poslední a nejsmutnější. Hitokiri Karasu je nejlepší ve svém oboru, když zabíjel, zpíval děckou ukolébavku. Proč to dělal, odkrývají další stránky odvíjející se od události, při které potkal muže, který by mu mohl být rovnocenným protivníkem. Domluvili se na souboji, ale Karasu dal Tsukinovi podmínku. Neutkají se dokud Karasu nenajde svou matku a tak se oba muži vydali na pouť. Začali se navzájem poznávat a našli v sobě zalíbení, ale dali si slovo a souboj byl nevyhnutelný. Dopadlo to tak jak mělo. Šťastně? Jak se to vezme, protože to nemohlo dopadnout jinak.
Příběhy jsou o plné sžíravé lásky v romantickém kabátě japonského středověku, nejsou zaměřeny na sex, ale spíše na rafinovanou erotiku a obrazotvornost čtenáře.
Info:
Minami Megumu
ISBN: 4-7901-0305-6
|
