Úvod | Informace | Recenze | Tvorba | Překlady | Diskuse | Odkazy

Aoiro Keiyaku
+MatiMate+

Obálka není úplně typická pro tuto mangaku, spíše odrazuje svými anatomickými nepřesnostmi a skoro dětskou kresbou, ale zdání může klamat. Obalko vcelku odporná skoro jako by nebyla od Ike Reibun, ale uvnitř je přesně ta perfektní a vyvážená kresba na kterou jsem zvyklá a pro kterou mám tuto mangaku ráda. Překvapila mě emotivnost této mangy, kdy city jsou hybným motivem příběhu bez zabíhání do přílišného patosu. Úsměvné jsou rovněž vysvětlivky na konci každé kapitoly, tož aby ta poloopice čtenářská věděla, co je to ten mecenáš, želatina a podobně.

1) Blue Contract

Mecanáš jeho malíř jsou milenci, jak jinak. Andou je bohatý a mocný muž se slabostí pro mladé talentované muže, se svou vášní jde tak daleko, že sponzorování mu nestačí. Platí tak i fiká, což je pro zamilovaného malíře jen a jen pozitivum. Obraz jehož hlavní barvou je modrá má být prodán a Andou udělá cokoliv, aby obraz získal zpět pro svého malíř. Nechá si namlátit, zaplatí spoustu peněz jen proto, aby u svého zaskóroval nejen v posteli. Slza ukápne nad příběhem sladkým jak med. Hm, mám pocit, že kontrakt je v tomto příběhu krycí slovo pro milujeme se až k smrti a nevadí že jednomu je přes 20 a druhém nejméně 2-3x více. Láska k umění milovat nezná hranic.

2) Doors of bordeaux

Andou a jeho šikovný talentovaný klučík Setsu sdílejí spolu životní prostor, což ne vždycky bývá ideální. Drobné trable soužití s malířem jsou popisovány tak roztomile, že máte pocit jako by vás oblízalo rozkošné chundelaté štěňátko. Možná mangace vyschl mozek, nebo si to publikum žádá, ale dávat drobnou úpírskou vložku do děje je nejapné. Stylem, víš že můj předek koupil tenhle dům a věděl, že bývalá majitelka byla úpírka. Jeden se nestačí divit a marně hledá děj, který naštěstí končí při divoké souloži v yakuzi s ujištěním, že v domě nestraší a sklep, kde se prý páchaly ohavnosti je vlastně skvělý pro uskladnění vína. Tady jsem začala pochybovat o své vůli tuto mangu dočíst.

3) Ivory Seduction

Andou rekapituluje. Jsem starý s mladým milencem, ale zvládám aspoň si to myslím, no jak kradli to vrcholné modré dílo od mého milence, jo to když jsem dostal přes čenich, to bylo macho. Děj prostý, soulož velkolepá.

4) Indigo Belle Epoch

Modrá, zas ta modrá ovlivňuje našeho umělce, který tak mladý, tak talentovaný a brzo tak vystavovaný. Mé intelektuální já zachytilo několik příjemných narážek na mé oblíbené malíře. Duchaplnost zápletky je sice nijaká, ale což kresba je pěkná. Náš talentovaný mladík touží po uznání svého otce, dostane ho a tatík slíbí, že příjde na synovu výstavu. Správný uke je emocionálně vyčerpán a nutnost velké seme macho akce uzavírá celou kapitolu. Odnos do postele s úvahou nad demonstrativním ostříháním malířovy čupřiny. Zastřelte mě.

5) Mecenat of Regretful Farewells

Jestliže předchozí kapitoly byly lehký příběhový podprůměr, tak tahle vystřelila tuto mangu do kategorie dobrá a skoro musím mít ve své knihovně. Andou byl se svým malířem vyfocen a následně fotky použity na staré dobré vydírání. Patron a umělec spolu to by byl skandál, který by zničil oba. Andou musel začít řešit tuto situaci a s trochou pomoci yakuzy to vyřešil. Samozřejmě Andou neupustil svého malíře i když měl takové snahy a to jen proto aby svého milého ochránil před zlem světa.
Mimochodem Kabu, yakuza, se rovněž objeví v manze Bi no Isu

Celkový dojem z této mangy je velmi smíšený, kresba je pěkná, ale příběh jakoby se stále nemohl rozjet a když už se něco děje, tak je konec. Není to nic, co bych vřele doporučovala, ale kdo má rád Ike Reibun, tak odpustí drobné nedostatky.


Info:
Aoiro Keiyaku
Ike Reibun
ISBN4-86263-040-5